PÅ NORSK:
(Muitaleaddji: Gunvor Guttorm)
Stálu birra leat ollu muitalusat. Ja dán báikkis lea vissá gávdnon Stállu, dalle dolin. Dákko, dan vuona nuppe bealde lea bákti man namma lea Stálubákti. Doppe ferte dalle gávdnon Stállu, dalle dolin. Muhto gii, dahje mii , dat Stállu jur lei. Ja gos son jur bođii?
Stállu lea olbmos ráhkaduvvon gopmi. Masa olmmoš ráhkada rupmaša eatnamis dahje lavnnjis, dan bokte go čuohppá lavnnji olbmo rupmaša hápmásažžan. Muhto jus dasa galggaš šaddat heagga de gáibiduvvo velá noaidegoansta ja noaidesánit.
Almmage ferte olmmoš juohke áiggi lohpidit ovtta oasi heakkas. Juogo goalmmádasa dahje beali, dađi mielde go Stállu galgá šaddat gievran. Stállui ferte maiddái olmmoš addit oba hivvodaga ealu mielde, nugo silba- ja gollečiŋaid badjelii, ja velá ruđaid mielde.
Ja Ráhkká (stálu beatnaga) ealu fáktet dan botta go Stállu heaibu dainna olbmuin, gean badjelii lea biddjojuvvon. Dalle easka lea gárvvis vuolgit dan olbmo lusa, gean dihte dat lea ealihuvvon. Jus dál Stállu gottáhallá olbmui, de buohccá dat olmmoš, gii bidjan lea. Juogo eambbo dahje uhcit, dađi mielde go son lea heakkastis lohpidan oasi. Ja dávjjimustá gullojuvvo ahte Stállu lea gottahallan, ja iige olmmoš. Nu, dalán go Stállu lea heaibbu siste gahččan olbmo vuollái, de fállá Stállu ja cealká:
– Gotte su, su iežas niibbiin, dat lea čáppa niibi. Jus olmmoš fillehallá Stálu goddit Stálu niibbiin, de dat ii jáme, muhto oažžu fámuid ja vuoitá olbmuin ja goddá.
Dat lea mealgat diđolaš buot olbmuide. Dan dihte eai sii goassege fillehala dasa.
Go Stállu lea gottahallan, de ii dárbbaš eará go bálkestit stohki dan rupmaša ala, dahje mieska muora. De dat šaddá dalán eanan. Dahje čáhcái doalvut, de šaddá dalle maiddái bovdnan.
Jus olmmoš váldá ealu Stálus, de oažžu son leat vissis dan ala ahte bohtet velá ovcci Stálu, main dat maŋemus leat gievrramus.
Jus son dál buot dainna Stáluin lea váldán ealu de son lea šaddan rikkis olmmájin.
Dušše ovtta gearddi lea muitaleaddji gullan ahte Anáris lea stállu goddán olbmo. Ja njuovai dan olbmo náhki ja cokkai badjelasas. Dakkár Stállu ii šatta šat iežas geaidit. Muhto ferte albmosit vádjolit. Muitaleaddji ii šat dieđe, gosa dat stállu šattai.
Og stállu lea goddojuvvon, de ferte Ráhkká (stálu beana) maiddái goddojuvvot amas njoallut Stálu háviid ja ealláhit. Muhto jus olmmoš galgá gávdnat Ráhká, de ferte olmmoš, dalán go lea ožžon Stálu vuollái vuortnuhit:
– Gos Ráhkká lea?
Go dan lea ožžon diehtit, de lea easka áigi čugget Stálu. Dat guhte goddá Stálu virolaččat ii duostá muitalit ahte son lea goddán, balus dan ovddas ahte olbmot dáidet navdit ahte son lea goddán olbmo. Almmáge ii galgga oktege áibbas šiitit. Muhto dušše dovddahit ahte:
– Dáidá leat nu. Ja dat dahkkojuvvo dan dihte amaset eambbo Stálut boahtit su ala.